Když jsem se v roce 2014 dozvěděla, že se u nás chystá unikátní audiovizuální show, jednoduše jsem u toho nemohla chybět :o). V pátek 5. září 2014 jsme proto vyrazili na tzv. náplavku řeky Vltavy pod Dlouhým mostem, kde měl od osmi večer začínat koncert Jihočeské filharmonie na téma filmové a muzikálové melodie. Nakonec měl ale poměrně velké zpoždění a kvůli mizernému ozvučení jsme toho z něj stejně moc neslyšeli, přičemž chvílemi vypadával zvuk úplně a my tak mohli sledovat jen orchestrální pantomimu, což mě docela dost štvalo :o(. Navíc byla všude kolem nás spousta kuřáků, kteří nedbali na to, že si ostatní díky nim celou akci pod širým nebem a tudíž na čerstvém vzduchu právě toho dýchatelného vzduchu moc neužijí, nebo že všude pobíhali děti (mnohdy i jejich vlastní), které ten hnus museli dýchat taky :o(. Krom toho tam bylo taky poměrně hodně přiopilých a popíjejících jedinců, spousta lidí se spolu normálně bavila (místo aby se snažili poslouchat), jako by se sešli někde na pokec a nebyli se podívat na představení, no prostě docela vopruz :o(. Při podobných příležitostech zkrátka zjišťuju, že jsem vážně jiná a překvapivě jsem za to ráda :o(
Nicméně navzdory všem nepříznivým faktorům jsme nakonec vytrvali až do kýžené deváté hodiny večerní (a zajistili si tak místa s poměrně pěkným výhledem; i když mi to dalo docela dost přemlouvání :o), kdy měla začínat audiovizuální show. Ta měla samozřejmě taky zpoždění a hasiči dole pod námi dobrou půl hodinu stříkali vodu potmě do prázdna, než se konečně začalo něco dít. Pak to ale rozhodně stálo za to.
Celé představení trvalo zhruba padesát minut a bylo profesionálně vycizelované. Na svědomí ho měla firma art4promotion a neslo podtitul "Bouře" (rok předtím byly "Živly", které jsem bohužel prošvihla :o(. Docela by mě zajímalo, kolik taková podívaná stojí, protože úvodní seznam sponzorů byl poměrně dlouhý. Show jako taková ale byla překrásná – nejdřív si přišli na své právě ti hasiči, kteří díky přesně načasované synchronizaci vytvářeli vodní fontány s hudbou a světly, pod taktovkou jednoho chudáka se světlicemi v rukou na vyvýšené konstrukci, který musel být za to vystoupení totálně promáčený, protože kapičky vody létaly až k nám :o).
Potom následovalo promítání různých snových obrazů (většinou ale souvisejících s přírodou a bouří :o) na třech obřích plátnech kombinované s laserovou show a promítáním obrazů do jakéhosi kouřového oparu, který tvořil další "plátno", doprovázené filozoficko-básnickým komentářem (občas jen osamocenými slovy, občas delšími obraty), trochu jako umělecká prezentace Daryl Hannahové ve filmu Orlové práva :o). Ale musím uznat, že to bylo působivé a magicky nadpozemské :o). Promítání ještě občas doplňovali akrobati míhající se v zavěšených obručích nebo visící na laně z obrovské krychle v závratné výšce, kterou jsem jim vůbec nezáviděla, přičemž nejpůsobivější rozhodně byly umělé blesky :o)
Celá show pak vyvrcholila velikánským ohňostrojem, který malinko vystrkoval růžky už během promítání, ale teprve na konci se mohl vyřádit opravdu na plno :o). Byl nádherný, opět perfektně sehraný s hudbou (ostatně jako celá show). Zkrátka velkoprostorová show Vltava žije bez debaty stála za všechno to čekání a domů jsem odcházela naprosto nadšená a s pocitem, že jsem si na cizí účet udělala takovou lehce opožděnou oslavu mých narozenin, protože – řekněte upřímně – kdo z vás nikdy netoužil po pořádném narozeninovém ohňostroji :o). No a samozřejmě taky se spoustou fotek, kterých jsem napráskala opravdu požehnaně :o)